Město Brno postupně rozpracovává svůj koncept Smart City, tedy koncept města, které díky technologiím funguje efektivněji. Jak se na chytrou budoucnost připravuje, jak může/bude spolupracovat se soukromým sektorem a v jakých oblastech by mohla umělá inteligence pomáhat už poměrně brzy, v rozhovoru prozradil datový analytik Magistrátu města Brna, Róbert Spál.
Jaká je vize Brna v oblasti umělé inteligence?
Umělá inteligence má velký potenciál – pro město v té bližší budoucnosti především v oblasti dopravy a životního prostředí, kde máme nejvíce palčivých problémů a kde si nějaká řešení dokážeme dobře představit už teď. Myslím, že i oblast komunikace s úřady ve formě chatbotů, obecně větší elektronizace přijde na řadu docela brzy. Myslím, ale je to čistě můj soukromý odhad, že největší posun v této oblasti bude ještě otázkou několika – deseti, patnácti, možná i dvaceti – let. A právě během delšího časového horizontu se určitě vyskytnou další nové příležitosti a oblasti, kde bude umělá inteligence použitelná. Platí ale, že v ní vkládáme velkou naději a tomu postupně přizpůsobujeme i nastavení města.
Kdy si Brno uvědomilo potřebu tlačit oblast IT kupředu?
Myslím, že znatelněji se začala oblast IT hýbat před zhruba šesti lety. Po úvodních přípravách byl první vlaštovkou v roce 2017 spuštěný portál Brno.ID, díky kterému mají Brňané jednodušší přístup k městským službám. Spoustu věcí s úřady tedy můžou vyřizovat online. O rok později pak začal fungovat dataportál, který zveřejňuje data z nejrůznějších oblastí života a nabízí materiál pro lidi s chutí je jakkoliv využít – ať už pro svoji informovanost nebo pro svůj podnikatelský záměr.
Data jsou volně přístupná, tam, kde to dává smysl, je poskytujete rovnou vizualizované v aplikacích. Jak moc klíčová ingredience je to pro případný byznys?
Algoritmy se trénují na tzv. big data. Ty budou na portálu data.brno.cz v průběhu měsíců a let přibývat, už v tuto chvíli je tam ale big sada, která sbírá – a dává volně k dispozici – data od uživatelů aplikace WAZE v Brně a okolí. V brzké době zase například přibudou také data o aktuálních polohách vozidel MHD v celém IDS JMK. Na ty se může kdokoliv napojit a trénovat na nich vlastní algoritmus. Takový, který bude třeba v budoucnu předpovídat dopravní situaci, zácpu nebo nehodovost v ulicích města. Těší nás, že si kvality datového portálu všímají i v zahraničí, už podruhé se město Brno umístilo mezi sedmi, respektive mezi pěti městy s nejlepšími datovými portály.
Pokud se podnikateli nebo komukoliv jinému zrodí v hlavě nějaký nápad, kterým by mohl pomoci městu, jak může dál postupovat? Může se na město obrátit se svým návrhem?
V minulosti se na nás například obrátila jedna menší firma s nápadem, jak vylepšit měření hustoty dopravy v ulicích v centru města. Konkrétně šlo o data o pěších, cyklistech a autech na Masarykově ulici a v pěší zóně. Díky pilotu jsme zjistili, že ten nápad je výborný. Pokud dobře dopadne i současné testování, rozšíří Kancelář architekta města Brna toto řešení i do dalších ulic. Pokud tedy podnikatelé mají konkrétní nápad, můžou převzít iniciativu a přijít za námi. Druhou možností by do budoucna mohlo být pojmenování a vkládání konkrétních problémů města do určité databáze. Soukromé firmy by pak mohly nabízet svá řešení tak, aby fungování města bylo zase efektivnější.
Mluvil jste o dopravě a životním prostředí jako nejpalčivějších oblastech. Co konkrétně byste v těchto oblastech potřebovali řešit?
V rámci životního prostředí je to například pasportizace zeleně, každá městská část by si data o veřejné zeleni měla sbírat sama. Každá k tomu ale přistupuje jinak, ne každá to zvládá dobře. Tohle je tedy oblast, kde bychom si dokázali představit pomoc vývojářů umělé inteligence. A pomoci by nám mohli i v dopravě – s predikcí, kde se budou tvořit dopravní zácpy, kde se budou zpožďovat spoje MHD a podobně. Jak jsem říkal, data, na kterých můžou firmy své algoritmy trénovat, jsou některá už nyní volně k dispozici.
Zmiňoval jste Kancelář architekta města Brna, které další instituce bude třeba zapojit, aby město mohlo být efektivní a tedy – jak se říká – „smart“?
Pro všeobecné užití umělé inteligence jsou hodně důležité Brněnské komunikace, město samotné samozřejmě, Dopravní podnik města Brna a SAKO. A při tom všem by právě Kancelář architekta města Brna mohla konkrétní oblasti postupně přizpůsobovat potřebám lidí. Myslím, že exploze dat bude v budoucnosti natolik velká, že bude umělá inteligence umět zodpovídat otázky plánování města. Konkrétně například na základě detekce míst zvýšené aktivity navrhovat, kterým směrem by se mohlo rozšiřovat centrum.
Mluvíte o budoucnosti, jaká je momentálně ta největší překážka pro okamžitou vyšší úroveň umělé inteligence? Je nějaká oblast už dostatečně připravená na budoucnost?
Myslím, že zatím ne. Tou překážkou jsou čas a nedostatečná data. Naštěstí máme velké množství šikovných lidí, které město umí využít, ať už ve formě nějaké externí spolupráce s firmami nebo zapojením univerzit, vědeckých, vzdělávacích institucí. Potenciál je tedy obrovský, ale z hlediska dat to bude chtít ještě nějaký čas. Samotný dataportál je ale velký posun, je velmi důležité, aby byla vybudovaná infrastruktura, která vyšší úroveň vůbec umožní. A přestože datasetů zatím není mnoho, existuje už teď slušný základ, na kterém se dá postupně stavět.
Jaké jsou reakce dotčených institucí, jsou chytré budoucnosti nakloněni všichni?
To je určitě další pozitivní věc: obecná shoda na všech úrovních. Ať už mluvíme o úrovni města, městských společností nebo jiných institucí, nikdenejsou lidé, kteří by se jakkoliv bránili a říkali: ne, my naše data nebudeme publikovat. Ten systém začíná být připravený, postupně se to mění k lepšímu. Nebude to hned, ale myslím, že k tomu skoku oproti současné situaci dojde určitě v nějakém střednědobém horizontu.
Když se ještě ohlédneme zpátky, jak moc město pokročilo v IT oblasti kromě zmiňovaného Brno.ID a dataportálu?
Momentálně se intenzivně připravuje projekt Občanská radnice, který by mělo město spustit už příští rok. Jeho prostřednictvím budou lidé snadněji komunikovat s radnicí, podávat e-podněty, zapojovat se do e-anket a do již fungujícího projektu „Dáme na vás“. Systém bude přístupný přes Brno.ID. V současné době funguje také aplikace Brňáci pro Brno, do které můžou občané hlásit přeplněné kontejnery, závady na silnicích, chodnících či jiné poruchy a nedostatky.